Jindřich Korbel

Bohdanovická  farnost

Textové pole: Zpět
Textové pole: Zpět

Kontakt:

Textové pole: Bohdanovický karmaš 2012

Pravidelně již od roku 2005 se o nedělním dopoledni následujícím po Dnu české státnosti scházejí v Bohdanovicích občané, věřící, ale i nevěřící, uprostřed své obce pod lipou, aby oslavili patronicium svého farního kostela. Jeho patronem je sv. archanděl Michael, jeden ze tří sv. archandělů, jejichž svátek církev slaví právě hned následující den po svátku sv. knížete Václava, který je státním svátkem jako Den české státnosti. Většinou tato oslava připadla na první říjnovou neděli, letos poprvé to ale byla poslední zářijová neděle. Tato novodobá tradice oslavy patronicia začala, jak již zmíněno v roce 2005 a byla tehdy spojena s dokončení jednoho velkého díla, obnovením věže kostela. Od toho roku, nejen že se každoročně slaví patronicium kostela, nejen, že k této slavnosti připravují bohdaanoviční farníci vždy nějaké překvapení, ale také vždy vlastně oslavují dokončení nějakého díla. Jistě, tak veliké dílo, jako obnova věže, se nekoná každý rok. Ale i menší díla mají pro kostel veliký význam. Ať to byla výměna okapů, oprava věžních hodin, či oprava varhan. Ani  letos tomu nebylo jinak. Co to však bylo v letošním roce, moderátor nesdělil, prozradil jen, že si toho jistě všimnou, jakmile vstoupí do kostela. Při tom také uvedl, že v dnešní době není vůbec jednoduché takovou opravu zajistit a poděkoval místnímu kostelníkovi panu Jindřichu Korbelovi, který opravu zajistil, a to od vyhledání možnosti získaní prostředků, přes zajištění všech možných potvrzení pro podání žádosti, až po zajištění restaurátorské firmy. Moderátorovo tajemství však nezůstalo příliš dlouho zachováno, neboť on sám doporučil všem prohlédnout si, již tradiční doprovodnou galerii „Na plotě“ která tentokráte prezentovala výstavu fotografií z průběhu restaurátorských prací. Z ní pak bylo patrné, že obnovu neprošel jenom samotný svatostánek, že obnoven musel být i jeho podstavec, který byl vlivem vlhkosti značně zchátralý. Tato obnova se však již nevešla do rozpočtu, byla proto financovaná příspěvkem obecního úřadu, a provedena firmou Přeček z Nového Jičína. 
Součásti karmaše byla také výstavka „Podzim na zahrádce“ o kterou se postaral klub „Čtyřlístek“ z Jakartovic a která byla odpoledne přeneseno do nádvoří Obecního domu. 
O úvod do bohdanovického karmaše se letos postarala cimbálová Muzika Sekerášé z Opavy, která zahrála tři písně. Za zdánlivě tajemným názvem  této folklorní skupiny je                            však zcela prozaické pozadí, totiž název souhvězdí lidově zvaný Sekeráš přeneseny do valašského dialektu.
Po tomto úvodu moderátor poděkoval cimbálové muzice a pozval všechny přítomné, jednak do kostela, ale také na odpolední veselici, na nádvoří Obecního domu, kde bude cimbálová muzika hrát k poslechu i k tanci. Taky přivítal významné hosty, kteří dorazili v průběhu vystoupení cimbálové muziky,  paní starostku Helenu Rašovou a zástupce firmy Bří Bittnerové, která provedla restaurátorské práce, staršího z obou bratří Petra Bittnera s chotí. 
Slavnostní mši svatou celebroval místní duchovní správce P. Petr Knapek. Slavnostní ráz mše svaté byla umocněna i hudebními vložkami violisty Ivo Bednáře a flétnistky a hornistky Lucie Korbelové, ale také varhanním doprovodem pana Aloise Kostery, který tak v plné kráse předvedl nástroj, který sám opravoval.  Jistě k slavnostnímu rázu přispěly i obě mladičké lektorky Zuzana a Bětka, které přednesly jak starozákonní, tak i novozákonní čtení, a v neposlední řadě čestná stráž bohdanovických hasičů se svým praporem. Při mši svaté pak otec Petr posvětil nejprve varhany a pak i zrestaurovaný svatostánek. Mše svatá byla zakončena slavnostní „Te Deum“. 
Bohdanovický karmaš pokračoval letos poprvé i odpoledne. Někdejší oslavy patronicia jistě neprobíhaly jenom dopoledne a jenom v kostele. I když tehdy se ještě nejednalo o farní kostel. V nádvoří nově opraveného Obecního domu hrála k poslechu, ale i k tanci již zmíněna cimbálová muzika Sekeráše. Návštěvníci, a nebylo jich zase tak málo, se mohli občerstvit pivem a různými nealkoholickými nápoji. O zahnání hladu bylo postaráno grilovanými makrelami. A, jak potvrdili mnozí účastnici, byly velice chutné a při tom bylo vše za ceny vskutku lidové. O tuto část oslav se jak již to bývá v Bohdanovicích zvykem postarali místní dobrovolní hasiči. 
Mohl bych tedy svůj příspěvek zakončit obligatorními slovy ze Smetanovy Prodané nevěsty: „dobrá věc se podařila“. Ano, dobrá věc se podařila a my všichni se můžeme těšit na to, co nám bohdanovčtí připraví pro příští rok. Nebo snad dříve?
Ing. Hans D. Korbel